30.12.2011 - s nasazením života jsem doprovodil páníčky na chatu udit. V chatce i venku byla pěkná kosa, ale měli jsme silnou motivaci přežít.

                        Tak snad nám to všem vydrží i do nového roku  

                                                                                                                                          

VÁNOCE 2011 -  moje nejoblíběnější svátky   Jako každý rok, i tento jsem měl všechno na povel. A ještě že tak, jinak nevím, jak by to letos s vánoci dopadlo.

                               Babička padla vysílením a páníček si pravděpodobně v předvánočním shonu uhnal zánět středního ucha.

                              Nebo se alespoň tak tvářil.....                     Ani tentokrát na nás ježíšek

                              nezapomněl, takže když jsem se pročmuchal všemi těmi zbytečnými papíry, našel jsem nového kamaráda, tučňáka. Prudce elegantní páníček

                              sice neustále umíněně opakoval, že on je ze všech tučňáků ten největší, v nastalém souboji měl ovšem co dělat, aby alespoň obhájil svou

                              pozici pána domu. Ještě alespoň že ty děti byly letos hodné a nezlobily

                                                  

                              

16.10.2011 - tenhle náš výlet bych nazval něco jako: "Suchou tlapkou po dně Hostivařské přehrady" , posuďte sami, jestli si vymýšlím........

                              

 1.10.2011 - navštívili jsme, považte, MUZEUM NOČNÍKŮ Ve snu by mě nenapadlo, že něco takového může mít své muzeum. I když, zamyslíme-li se nad tím, tak tyhle

                       prosté nádoby vlastně zachránily mnohé příslušníky lidského rodu před strašlivou katastrofou a zprovoznění muzea je jen malým projevem díků. Bohužel

                       uvnitř  muzea se, snad s ohledem na delikátnost vystavovaných exponátů,, nesmí fotografovat. Budovu, ukrývající uvnitř zasloužilé nádoby, chrání

                       před branou stojící obří šachová figurka, tedy spíš figura.

                                                                         

            24.9.2011 - tenhle první podzimní víkend jsme se rozhodli pozvednout ducha pohledem na krásné věcičky, a tak jsme se vydali na tradiční Hrnčířské trhy na Kampě.

                      Procházku jsme zahájili na vltavském nábřeží výhledem na Karlův most. Když jsme míjeli proslulou Hergeltovu cihelnu, musel jsem konstatovat, že někteří

                      z nás už dnes patrně v sobě  nemají kouska studu. Myslel jsem si, že ulevovat si na veřejnosti je výsadou pouze nás psů, ale můj názor je evidentně poněkud

                      konzervativní               

                                                                  

                       Když jsme dorazili na místo, zjistil jsem, že je tam poněkud překočkováno, ale nenechali jsme se s paničkou rušit a kochali se pohledem na tu nádheru

                                  

                    Kulturní zážitek jsme zakončili u stánku věčně zelených (ale zcela jistě ne dutých) hlav, a nakonec jsme doplnili ztracený kofein a jiné tekutiny v hospůdce poblíž

                                                                     

19. - 29.8.2011 - a taky už je na čase, abych vám povyprávěl, jak jsem vycestoval do zahraničí, abych doprovodil mého malého kamaráda Tobíka

                              do školy.  Byla to veliká sláva a Tobík i já jsme se na ní svědomitě připravovali už od rána. Páníček mě sice podezíral, že se chci

                              schovat do velikého kornoutu, který jsem našel, ale před školou se všechno vysvětlilo

                                                                

                             Tento velký den jsme zakončili návštěvou občerstvovacího zařízení, kde se muži věnovali technice,  zatímco ženy prozkoumávaly místní

                             hoř(rs)ké lesní prameny

                                                                                                     

                               Druhý den jsem na vlastní kůži zkusil, co to obnáší být horským záchranářem. Na lovu hub se panička setkala s bludným kořenem,

                               a mě stálo mnoho sil, abych ji znova postavil na nohy

                                                                                                                                           

                              Jelikož jsme se rozhodli, že další takovou nebezpečnou aktivitu už nemůžeme s paničkou riskovat, pro příště jsme raději

                              zvolili výlet na méně nebezpečné místo, totiž zříceninu hradu Gleichen. Tohle romantické místo se nachází v Durynsku.

                              Měli jsme s sebou mého druhého kamaráda Bendžíka, ale o toho jsem se nebál, protože je sice ještě malý, ale je na rozdíl od paničky

                              moc šikovný. Jenom jednou jsem mu musel podat pomocnou tlapu. Cestou zpátky jsme objevili největší kravský zvon na světě.

                              Páníčkům to s ním opravdu moc slušelo

                                      

                                                                                

Další zajímavou akcí, jejímž jsem byl účastníkem, byly slavnosti jelena, které se v půvabném městečku Schmalkalden konají pravidelně každý rok

poslední srpnový víkend. Potkal jsem tam spoustu lidí v různých kostýmech, jenom jelen zřejmě slavil už o den dřív, protože se na voze ani nehnul

A naše hostitelka se tak veselila, až z toho úplně ztratila hlavu ......

                           

Ostatně, když už jsme u té hostitelky, je to taková milá mladá žena, s krásným chrupem ,které bych chtěl ještě jednou poděkovat  za pozvání na návštěvu

a že se o nás všechny tak pěkně starala.

                                                                                    

12. - 14. 8. 2011 - uběhl rok a my jsme si opět udělali výlet za kamarády do Domažlic, kde se touto dobou konají už tradičně Chodské

                                slavnosti. A jak tak chodím a slavím, najednou jsem potkal krásnou slečnu, přesně můj typ. Hned jsme se seznámili a

                                představte si tu náhodu, byla to Pražačka. A že to byla taková sympaťačka, hned jme se domluvili, že bychom třeba spolu

                                někdy mohli podniknout nějakou společnou akci                                                                                                                                                                                       

                                                  

Byl jsem z toho tak vedle, že už mě posléze nezaskočil ani strašný obr, který se vedle mě zničehonic objevil, právě když jsem držel

svou odpolední siestu na zahradě u našich domažlických přátel.

                                                                                                                              

červen 2011 - někdy se stane, že ne vždy máme s paničkou na všechno stejný názor. Tak například toto foto já nazývám "lev salónů" a

                           panička "barový povaleč". Skutečný stav věcí můžete posoudit ZDE 

29.5.2011 - dnes jsem v obýváku našel další dva chlupáče, a snažil jsem se je čumákem přimět ke hře, ale, světe div se, podle paničky

                     jsou to zarážky do dveří. No, něco na tom asi bude, protože jsem pak byl z toho sdělení chvíli celej zaraženej.

                                                                                                                                                                            .

21.5.2011 - jak jsem se na chvíli zakoukal do blondýnky můžete vidět ZDE   

 6.5.2011 - oslavil jsem další narozeniny - tentokrát půlkulaté - a mezi mé plyšové kamarády přibyl další - sobík

                                                                                                   

velikonoce 2011   - konečně přišlo jaro. Chystal jsem se na vzácnou návštěvu, protože mi panička prozradila,  že budeme mít doma

                                     na svátky beránka. Těšil jsem se, jak se zdokonalím v cizí řeči, ale byl to nějaký nemluva. Za celou dobu nezabečel

                                     ani bééé a na velikonoční pondělí se beze slova vypařil....

                                                                                                                                                                            

                       

zima 2011 - abych vylepšil svoji kondici, rozhodl jsem se letošní zimu zasvětit zimním sportům. Dle mého názoru je nejefektivnější  

                           soustředit svoji energii na to, co mi jde a co mě baví. Touto logickou úvahou jsem dospěl k rozhodnutí, že nejvhodnější

                           bude  věnovat se gaučingu. V tom jsem opravdu dobrý a léta usilovného tréninku začínají přinášet slušné výsledky 

            

                        

   1. ledna 2011 - na tomto místě by bylo, milí věrní čtenáři, vhodné si přiznat, že někteří z nás, i přes mé upozornění z předešlého večera

                          podlehli lákavé nabídcé mé nejlepší kamarádky kočičky a uvítali nový rok tak bujně, že doteď nevědí, kde jim hlava stojí

                          Nebo snad leží ?!!!

                                                                       

 

SILVESTR a NOVÝ ROK -   na závěr roku Vám všem přeji pěknou zábavu, ale opatrně, ať nedopadnete jako já.............

                                                                                                                                                                                  

 VÁNOCE 2010  je to neuvěřitelné, ale rok se s rokem už zase sešel a tak jsem si opět užíval vánoce. A jako vždy na mě Ježíšek nezapomněl

                                                              

30.10.2010 - vloženo zvědavé foto - ZDE                                                                                            

2.10. 2010 -  tentokrát  jsme si s paničkou udělali výlet do Kralup nad Vltavou za tajemnou madam Ťap a  její paničkou. Akci jsme pojali  

                        ve sportovním duchu a zúčastnili se, tedy jen jako diváci, závodu agility, jejímž aktivním (snad nejaktivnějším ) účastníkem byla 

                       právě madam Ťapka   První  fotografie nevyjadřuje její nezájem o mou osobu, jak by se snad na první pohled mohlo zdát, ale

                       je zde zachyceno  její maximální soustředění před nadcházejícím závodem a na dalších můžete vidět, jak zodpovědně se moje

                       nová kamarádka svého úkolu zhostila

                

   Ale nemyslete si, je to pěkně těžká věc, přejít celou tu překážkovou dráhu bez chyby. a když jsem viděl, jak moje  favoritka Ťapka  proběhla cílem, nechtěl

    jsem se nechat  zahanbit a hned jsem běžel poctivě trénovat. Doufám, že si  alespoň všimla, jak neohroženě probíhám tunelem 

                                                             

 Na závěr sportovního odpoledne jsem si ještě stihl zapózovat s mým novým maxikámošem Rudou a jakoby náhodou jsem se na fotografiích 

 dokonce ocitl i v těsné blízkosti  mé nové přítelkyně Ťapky a její paničky. 

                                                                                          

 

28. 8. 2010 - poslední prázdninový víkend jsme si udělali výlet na hrad Houska. Tenhle hrad je jinak také nazýván "brána do pekel", podle pověsti,

                        kterou nám hned v úvodu naší návštěvy vyprávěl pan kastelán. Mě tady zaujalo také to, že jako jeden z mála otvírá své komnaty i

                        pro psí návštěvníky a tuhle možnost jsem si nenechal ujít. Hned u vstupu mě uvítali pečivem, ale nebylo zřejmě nejčerstvější, takže jsem

                        si o něj málem vylámal svůj už tak chudý chrup. Během prohlídky hradu na mě vycenil svoje nebezpečné  tesáky  zuřivý medvěd.

                        A jako by to nestačilo, na nádvoří mě překvapilo tajemné zjevení a chtělo se se mnou vyfotografovat.

                             

                   Raději jsme se s hradem rozloučili a šli jsme se pokochat na blízkou vyhlídku pohledem na památný Říp a okolní krajinu.

                   Jo, a večer byla smaženice, tu já nerad

                                

                                                                                

červenec  2010 - a je tady zas, dovolených čas. Letos jsme opět navštívili naši oblíbenou destinaci - Moravskoslezské Beskydy. Je to krásný, ale

                                poněkud náročný terén, takže jsem se znovu osvědčil jako tažný pes. Musím říct, že během jedné vysokohorské túry nam počasí

                                zrovna nepřálo, takže jsem si  po návratu do základního tábora musel chviličku schrupnout u krbu a panička - ta byla tak zesláblá,

                                že se musela na lavičce připoutat, aby se nepřekotila.

                                  

25.6.2010 - vloženo elegantní foto - ZDE                                                   

31.5.2010 - vloženo drsňácké foto - ZDE

květen 2010 - tentokrát jsme se s páníčky vypravili, jak se říká, "za hranice všedních dní".  Abych to blíže upřesnil, jednalo se o hranice západní,

                          a vydali jsme se na návštěvu k přespolní odnoži paniččiny smečky. Jsou to velice milí lidé, mladí a krásní........Velitelka této smečky je

                          navíc, alespoň dle vlastních slov, velice vtipná a šikovná 

                                                                                                                         .

Nutno podotknout, že nám připravili opravdu pestrý program, jehož jsem byl akivním účastníkem, a jak můžete vidět na následujících fotografiích,

dokonce jsem hrdinně pokořil vodopád , a nebál jsem se ani na vysoko položené vyhlídce.

                                                                                

Trochu jsem se polekal jen při nečekaném setkání s dvojicí obřích čínských naháčů, ale posuďte sami, jak byste se cítili, kdybyste cestou

k lesnímu jezírku  potkali něco takového

                                                                                

 Na závěr bych ještě zmínil páníčkovu úspěšnou snahu o dobytí skokanských můstků v Oberhofu, i když jsem pěvně přesvědčen, že

 v zimním období by jistě svůj úspěch zopakovat netoužil. Poněkud naprázdno pak vychází jeho snaha zachytit detailně zbylou společnost nacházející

se na místech určených pro obecenstvo a předvádějící podporu dobyvateli hor poněkud infantilním řevem a máváním.

                                 

                                                                          

 

 Moji věrní čtenáři mě dnes taktně upozornili, že aktualizace mých stránek poněkud pokulhává, a musím uznat, že mají pravdu.

 Jestli to tak půjde dál, budu nucen vyměnit administrátora. Jen doufám, že se to nějak negativně neodrazí na už tak skrovném

 počtu granulí v mé misce. Vydržte, milí čtenáři, urychleně zjednám nápravu.

30.4. -  2.5. 10 - v magickém období pálení čarodějnic jsem neohroženě vyrazil s páníčky na výlet. Při této příležitosti jsem uskutečnil svou

                             první jízdu železným ořem, i když podle těch zvuků, které vydával, bych to tipoval spíš na starou rozvrzanou ždímačku. Předtím, než

                             jsem překonal říční tok suchou nohou, seznámil jsem se s milou psí slečnou, ale cíle našich cest byly bohužel odlišné.

                                                             

                     Druhý den jsme se vydali na hrad Český Šternberk, kde jsem se já zaměřil na důkladnou obhlídku nádvoří a kontrolu přítomných dravců

                     a potom jsem paničce zamával pěkně zvysoka ze zbytků hladomorny

                         

                    Poslední den jsme si šli prohlídnout zříceninu hradu Zlenice. Již podruhé ve svém životě jsem narazil na vodníka, ale tentokrát mě to

                    zas tak nepřekvapilo a pěkně jsme si spolu poseděli. Cestou zpět jsem si pak o všem pěkně povykládal s mými novými přáteli.

                                           

29.4. 2010  - konečne se udělalo hezky, tak jsme si s paničkou vyšli na  hezky prosluněnou procházku, a tady je pár fotek

                         

                                       

20.3. 2010 - Skandál ! Byli jsme zase jednou na návštěvě v Prostějově. Panička si mě celou dobu skoro nevšímala a svou pozornost věnovala

                      novému lidskému mláděti. Byla z něj celá vedle, pořád ho chovala a dokonce na něj šišlala! Jak trapné. A přitom ještě ani neumělo

                      pořádně štěkat. Pý se jmenuje Anetka. No bylo vlastně docela roztomilé, ale raději jsem si paničku pořádně ohlídal.

 

                                                             

 

                      Jsem už velký a hlavně moudrý pes, takže konec žárlení a Tobě Anetko přeju hodně lásky v Tvé lidské smečce a koukej pěkně

                      papat, ať rychle rosteš a můžeme spolu brzo lumpačit.

 březen 2010 - nevím, jak se to mohlo stát, ale úplně jsem vám zapomněl představit mého dalšího nového kamaráda, prasátko.

                          Naše partička se začíná pěkně rozrůstat  :o)

                                        

zima 2010   - během letošní plesové sezóny rozhodli se páníčkové trochu rozhýbat svá ztuhlá těla a udělat tak něco pro své zdraví.

                        Tento jejich původní ušlechtilý záměr zvrhl se poté neuvěřitelým zásahem shůry v nehorázné, nebojím se říct   " obžerství ".

                         Na níže položených záběrech si můžete jako důkaz mého tvrzení prohlédnout poněkud stereotypní výhry, nad nimiž se páníčkové

                         rozplývali a aniž by  mě to ještě překvapovalo, nezbyl na mě opět ani drobek. Následkem toho bych se zde nerad nějak blíže

                         vyslovoval  k jejich " výstavní kondici "

 

                                                                                    

 

 

 

 

 

 

 

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz